úterý 26. srpna 2014

Jiří Škoch

Jiří Škoch se narodil v Písku roku 1938 v padesátých letech studoval fotografii na Průmyslové škole grafické v Praze. Jeho profesorem byl Rudolf Skopec. Po základní vojenské škole pracoval jako fotograf Škodových závodů v Plzni roku 1959 nastoupil jako fotograf do Archeologického ústavu ČSAV a spolupracoval s Československým spisovatelem a edicí Klub přátel poezie. V roce 1963 se setkal s básníkem a grafikem Bohuslavem Reynkem, toto setkání bylo pro Škocha významným předělem v jeho tvorbě, ale také v osobním životě. Vzniklo dlouhodobé přátelství a v Reynkově rodném statku v Petrkově na Havlíčkobrodsku nacházel časté náměty pro své fotografie. V sedmdesátých letech vznikl cyklus kolážových fotografií s názvem Petrkov.
Škochovo souznění s dílem Bohuslava Reynka ocenil také Jaroslav Med. O fotografiích a fotografování Jiřího Škocha napsal: „Svými fotografiemi  chtěl a chce zmnožit náš život a připomenout krásu každého okamžiku v proudu pomíjivosti. A za každý takový okamžik zachycený citlivým okem  Škochova fotografického aparátu mu patří naše opravdové  a upřímné poděkování."
S tvorbou Jiřího Škocha měla veřejnost příležitost se seznámit  na mnoha výstavách. Ta úplně první se konala v roce 1962 v píseckém muzeu, další pak v Ústí nad Labem, Mostě, Pardubicích, Praze, Českých Budějovicích a znovu  několikrát v Písku. Vystavoval i v zahraničí, například v Paříži, Berlíně a Budapešti, na dalších výstavách se podílel s domácími i zahraničními umělci.
Za svou tvorbu byl na začátku normalizace podmínečně odsouzen za urážku socialistického zřízení.

Škoch pracuje formou montáže, překrýváním dvou nebo více negativů, čímž dosahuje značné surreálnosti a poetiky. Svým postupem se do značné míry vrací k původním kořenům fotografie, kdy samotné dílo vzniká až jeho vyvoláním.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267558128-vytvarnicke-konfese/210572233650004-jiri-skoch/








Hlava 81, 1980


z cyklu Petrkov, 70.léta



Kyklop, 1981



Kalvárie, 1988

Lesní katedrála, 80.léta





sobota 23. srpna 2014

Celý svět jest jeviště...

Ústy klasika zde uvedu sérii fotek představujících lidskost na tak snadno definovaných a diferencovaných pojmech jako dobří/špatní, levá/pravá, my/oni.

Celý svět jest jeviště a všichni mužové i ženy pouze herci;
vstupují a odcházejí zas a jeden člověk hrá ve své době
mnohé úlohy; a jejich dějstvy sedmerý jest věk.
(Shakespeare: Jak se vám líbí)

voják SS se loučí s rodinou, nedat.

polibek na rozloučenou, Melbourne, 1943

mobilizace během Berlínské krize 1961, Fort Lewis, stát Washington

1940, evakuace Londýna

Kanadský voják před odjezdem na frontu, Gaspé Harbour, Quebec, 1914

Československý voják se loučí při všeobecné mobilizaci, 1938
Československá všeobecná mobilizace, 1938
proruský voják se loučí s rodinou, Donětsk, 2014

Irácký voják se loučí s dcerou, 80.léta 20. století

Chilský voják se loučí s dcerou před odjezdem na mírovou misi do Demokratické republiky Kongo

1940, New Westminster, Britská Kolumbie, odjezd vojáků do Velké Británie

1950, Maryland, desátník John W. Simms odjíždí do Koreje

Finský voják se loučí se svou rodinou během 2. sv. v.

Řecký voják se svou dcerou, 1940

1933, japonský voják se loučí s rodinou před odjezdem na frontu do Mandžuska

Španělská občanská válka, 1936-1939

Nashville, 1943, rozloučení před odjezdem na frontu
poslední rozloučení s otcem, nedatováno

loučení španělských vojáků před odjezdem na frontu do Aragonie, Španělská občanská válka

loučení s rodinou amerického vojáka

německý voják se loučí, 2. sv.v.

1917, voják Národní gardy se v New Yorku loučí s rodinou před odjezdem na frontu

loučení před odjezdem na frontu, 1917

1942, japonský voják se loučí s rodinou

květen 1915, Řím, italský voják se loučí s rodinou před odjezdem na frontu

středa 13. srpna 2014

The C.A. Quintet


C.A. Quintet byla americká psychedelická skupina z Minnesoty, aktivní byly mezi lety 1966-1971. Během působení se jim podstatě nepodařilo překročit povědomí rodné Minnesoty. Roku 1968 vyšlo jejich jediné LP Trip Thru Hell a prodalo se méně jak tisíc kusů. Nahrávka nicméně získala na ceně v následujících desetiletích, kdy byla vyhledávaná sběrateli a hudebníky. Na počátku osmdesátých let se dočkala reedice a roku 1984 vyšla nahrávka živého vystoupení z roku 1971.


pátek 11. července 2014

The Deviants

The Deviants byla britská psychedelická kapela působící na konci šedesátých let. Ústřední postavou byl songwriter Mick Farren, který kapelu provázel až do své smrti roku 2013. Deviants měli ještě v rozličném uskupení své hudební reinkarnace v letech 1978, 1984, 1996, 2002 a naposledy v letech 2011-13. Původní název kapely zněl The Social Deviants, které založil právě Farren roku 1967 a mezi členy byli Pete Munro na basu, Clive Muldoon na kytaru, Mike Robinson na kytaru a Russell Hunter na bicí. Poté co odešli Munro a Muldoon a byli nahrazeni Sidem Bishopem a Cordem Reesem si kapela zkrátila název na The Deviants. Díky finanční podpoře jednadvacetiletého milionářského synka Nigela Samuela, nahráli roku 1967 své první album Ptooff. Téhož roku kapelu opouští Rees a je nahrazen Farrenovým spolubydlícím Duncanem Sandersonem a kapela vydala roku 1968 druhé album Disponsable. Roku 1969 vyšlo třetí album The Deviants 3. Během celého působení kapely se v ní jednotliví členové vydatně střídali a co album, to jiné složení.
V The Deviants jsou shledávány přechody mezi klasickou britskou psychedelií a nově nastupující estetikou punku a heavy metalu sedmdesátých let.


July

July byla rocková psychedelická skupina z Londýna, Ealing. Aktivní byli v rozmezí dvou let 1968-69 a následně v obnovené činnosti od roku 2009 dosud. Původ kapely je nejednoznačný, dle samotné kapely se její počátky dají vystopovat na začátku šedesátých let, kdy vystupovali pod názvem The Dreamers a jejich tvorba byla pod vlivem The Shadows a Everly Brothers. Dreamers si brzy změnili název na The Tomcats a v žánru přitvrdili, nicméně se rozpadli roku 1965. Tom Newman začal později psát nový materiál, který byl více ovlivněn psychedelií a původní The Tomcats se dali roku 1968 opět dohromady a svůj název změnili na July. Roku 1968 vydali svoje eponymní album July, které se stejně jako dva singly komerčně neuchytilo. Kapela se tedy rok nato znovu rozpadla. Nicméně mezi současnými sběrateli britské psychedelie je vyhledávanou raritou. Hlavní postava July Newman poté působil především sólo a ve spolupráci s několika hudebníky, mezi kterými byl např. i Mike Oldfield. Roku 2009 se tedy July reformovali a působí až do současnosti. Ke členům původní kapely patřili Tom Newman-zpěv, kytara; Tony Duhig-sólová kytara, varhany; Jon Field-zpěv, flétna, varhany; Chris Jackson-bicí, varhany a Alan James-baskytara.


neděle 6. července 2014

After All

After All bylo hudební uskupení pár přátel a hudebníků z Tallahasse na Floridě, kteří roku 1969 natočili jedno album v Nashvillu, když se jim k tomu naskytla příležitost. Texty pochází od básniřky a písničkářky Lindy Hargrove. Hlavní osobností byl bubeník a zpěvák Mark Ellerbee, dále v uskupení figurovali Bill Moon-baskytara, zpěv; Charlie Short-kytara a Alan Gold-klávesy. Všichni členové měli zkušenosti s hraním v rozličných rhythm & blues a jazzových kapelách již od konce padesátých let. Mark Ellerbee se krátce předtím vrátil z Vietnamu a absolvoval Florida state School of Music, kde se seznámil právě s Alanem Goldem.



neděle 29. června 2014

Wilfredo Lam

Wilfredo Lam se narodil 8. prosince 1902 v Sagua la Grande na Kubě. Roku 1916 se s částí rodiny přestěhoval do Havany, kde byl také přijat na Escuela Profesional de Pintura y Escultura, Academia de San Alejandro, kde studoval do roku 1923. Tohoto roku se také na výstavě v Salonu de Bellas Artes rozhodl, že se stane malířem. Získal grant na studijní pobyt v Evropě a na podzim téhož roku odcestoval do Španělska. Jeho pobyt ve Španělsku, který měl být pouze krátkodobou přestupní stanicí do Paříže, trval celých 14 let. V Madridu hojně navštěvoval Archeologické muzeum a Prado, kde studoval díla starých mistrů. Roku 1931 jeho první žena Eva a syn Wilfredo Victor zemřeli na tuberkulózu a tyto traumatické události se promítli do jeho častého tématu matky a dítěte. V roce 1936 se připojil k republikánským silám v boji proti Frankovi. Navrhoval antifašistické plakáty a zúčastnil se také bojů. Násilí boje jej inspirovalo k namalování obrazu La Guerra Civil. Krátce před odjezdem ze Španělska se seznámil s Helenou Holzer (roku 1944 se s ní ožení), německou výzkumnicí a katalánským umělcem Manolo Huguë, který jej seznámil s Picassem. Roku 1938 odcestoval do Paříže, kterou ale zanedlouho musel opustit před německou armádou. Odcestoval do Bordeaux a pak Marseille, kde se mnoho jeho přátel shromáždilo kolem André Bretona ve vile Air Bel. Pierre Loeb uskutečnil Lamovu první výstavu v Galerii Pierre Loeb v roce 1939, která získala nadšené ohlasy kritiků. Ve čtyřicátých letech se vrátil na Kubu a jeho obrazy se začaly plnit hybridními postavami lidí a zvířat. Roku 1943 namaloval jeden ze svých nejznámějších obrazu Jungle, který bývá často srovnáván s Picassovou Guernicou. Obraz byl vystaven v New Yorku v Galerii Pierra Matisse a následně jej odkoupila MoMA v New Yorku. Od roku 1947 se Lamovi v díle začal projevovat vliv esoterických prvků a vlivů Oceánie. Výstavy měl ve Spojených státech, Haiti, Kubě, Francii, Švédsku, Anglii, Mexiku, Moskvě a v Praze. V roce 1952 se rozvedl s Helenou Holzer a usadil se v Paříži. Roku 1960 se oženil se švédskou umělkyní Lou Laurin a na severozápadním pobřeží Itálie založil studio v Albissola Marina, kam se s manželkou přestěhoval. Od roku 1964 dělí svůj čas mezi Pařiží a Albissola Mare v Itálii, kde měl malířský ateliér. Tohoto roku získal také Mezinárodní cenu Guggenheim. Lam zemřel 11. září 1982 v Paříži.

Nu, 1926
La Vieja del rosario, 1927

Composición, I, 1930
La Guerra civil [Guerre civile espagnole], 1937

Madame Lumumba, 1938
[Visage cubiste], 1939
Portrait au cadre rayé,1940
Sans titre, 1940

Composition [Les Trois Oranges], 1940
Le Roi de bilboquet, 1942
 
Déesse avec feuillage, 1942
Le Bruit, 1943
Le Sombre Malembo, Dieu du carrefour, 1943
Mofumbe [Ce qui importe], 1943
  
La Jungle, 1943

Harpe Astrale, [Harpe Cardinale],1944

La Fiancée de Kiriwina, 1949
La Rumeur de la terre, 1950

Clairvoyance, [Clarvidencia], 1950
Maternité, III, ca 1952
Femme assise [Mujer sentada], 1955

Mujer sentada, 1955

Grande Composition, II, 1960

Tropique du Capricorne, 1961
La Confidence, II [Les deux soeurs], 1962

Adam et Eve, 1969

Coq caraïbe, 1970

Les Abalochas dansent pour Dhambala, dieu de l’unité, 1970