Škochovo souznění s dílem Bohuslava Reynka ocenil také Jaroslav Med. O fotografiích a fotografování Jiřího Škocha napsal: „Svými fotografiemi chtěl a chce zmnožit náš život a připomenout krásu každého okamžiku v proudu pomíjivosti. A za každý takový okamžik zachycený citlivým okem Škochova fotografického aparátu mu patří naše opravdové a upřímné poděkování."
S tvorbou Jiřího Škocha měla veřejnost příležitost se seznámit na mnoha výstavách. Ta úplně první se konala v roce 1962 v píseckém muzeu, další pak v Ústí nad Labem, Mostě, Pardubicích, Praze, Českých Budějovicích a znovu několikrát v Písku. Vystavoval i v zahraničí, například v Paříži, Berlíně a Budapešti, na dalších výstavách se podílel s domácími i zahraničními umělci.
Za svou tvorbu byl na začátku normalizace podmínečně odsouzen za urážku socialistického zřízení.
Škoch pracuje formou montáže, překrýváním dvou nebo více negativů, čímž dosahuje značné surreálnosti a poetiky. Svým postupem se do značné míry vrací k původním kořenům fotografie, kdy samotné dílo vzniká až jeho vyvoláním.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10267558128-vytvarnicke-konfese/210572233650004-jiri-skoch/
![]() |
Hlava 81, 1980 |
![]() |
z cyklu Petrkov, 70.léta |
![]() |
Kyklop, 1981 |
![]() |
Kalvárie, 1988 |
![]() |
Lesní katedrála, 80.léta |