Byron Gálvez (28. října 1941 – 27. října 2009)
Gálvez se narodil v Mixquiahuala v Mexiku. Jeho otec Roberto Gálvez, byl
farmář a obchodník, hudební a literární nadšenec. Což bylo velkou raritou na
mexickém venkově, hrál v jazzovém uskupení na housle a složil i některé
skladby. Byron byl pojmenován po slavném básníku Lordu Byronovi. Byron Gálvez
tedy vyrůstal v uměleckém prostředí a později vzpomínal, že chtěl být vždy
malířem. Život na farmě ho přesvědčil, že potřebuje vzdělání a proto se
odstěhoval do Mexico City. V šestnácti odešel studovat na Escuda
Nacional de Artes Plasticas. Každý den probíhalo studium
třináct hodin a na živobytí si musel vydělávat o víkendu. Studoval mezi roky
1958-62, následně pokračoval dva roky v postgraduálním kurzu zaměřeném na
malířství. Ačkoli dokončil ročníkovou práci, studium neukončil úspěšně. Raději se zaměřil na začínající kariéru. Během studií se setkal s učiteli jako Fernando Castro Pacheco,
Francisco Moreno Capdevilla, Santos Balmori ad. Většinu své umělecké kariéry
působil v Mexico City, v pozdějších letech se však vrátil do rodného
venkovského města, kde si postavil dům a ateliér. Během aktivní kariéry
vystavoval po celém Mexiku, ve Spojených Státech, Evropě a Latinské Americe. První
samostatná výstava se uskutečnila již roku 1964 v galerii ENAP. Jeho dílo
nelibě kritizoval historik umění Justino Fernández, ale americký herec Vincent
Price jej nazval Mexickým Picassem a jeho obrazy odkoupil a týden před
zahájením expozice je odvezl ze země. Gálvez nicméně v tomto krátkém čase
vytvořil čtyřicet pět nových děl a výstava mohla být zahájena. Gálvez se
věnoval také sochařství, leptu, litografii a kresbě. Byl ovlivněn Picassem a
Braquem, africkým a oceánským lidovým uměním a předkolumbovským sochařstvím. V jeho
díle je znát i vliv Kandinského, Wilfredo Lama, ale také Rembrandta a
Caravaggia.